Leden 2014

Hátuš ty seš takovej kus krávy

14. ledna 2014 v 10:09
Ve který zvrácený dimenzi sem dovolila, aby se tohle stalo?
Nerozumím si. Sem naprosto posedlá. Nenávidím ho a přitom se vždycky nechám unýst. Nechám se unýst velkym množstvim rumu a tim, jak voní. Do hajzlu. Nemůžu myslet, nemůžu spát kvůli tomu, jak hrozně moc ho nesnáším. A sebe taky. Bylo mi tak hrozně fajn, dokud sme okolo sebe chodili a byli kamarádi. Bylo mi tak kurevsky fajn, dokud na mě poprvý nešáh v hospodě pod stolem. Dokud sem ho poprvý nenechala namáčknout mě na auto a dát mi pusu. Pokaždý si to vyčítám, pokaždý si říkám, že to bylo naposledy. A pokaždý do toho znova spadnu. Ačkoliv si to nepřipouštím, chci to v tu chvíli udělat. Prostě hrozně moc chci. A blondýny co chtěj, to dostanou. Nemaj z toho žádnou satisfakci, žádný pocit zadostiučení, jen brutální výčitky. Sakra, sakra. Je to ekvivalent božského bastarda. Do prkýnka.... Nasaďte mi obojek a košík na hubu. Obojek proto, abych kdykoliv s ním mluvím nemohla chtít přitáhnout ho za svetr a zarýt prsty do vlasů. A náhubek proto, abych to na sebe při každym stavu delíria nevyblila všem lidem, co nás znaj oba... Nenávidím se, neříkala sem to už někdy? A zním zamilovaně? Ale piču párek... Debilní, pitomej chtíč... Debilní, pitomý, blbý pokušení...

Dialogy v noci

5. ledna 2014 v 22:41 My life
"Nehraj na mě že ti na něm nezáleží."
"Já si to myslela. Ale sama si to slyšela cestou prvního. Je mi líto, že sem byla tak moc mimo, a že si o mě teď myslí, jak moc neschopná sem."
"Je v tom trochu víc. Když si zjistila, že nemá jen tebe, málem si se rozbrečela. I když mi zarytě tvrdíš, jak je to jen kamarád. Bolí tě, že místo za tebou jel za holkou, která je o tolik mladší, o tolik naivnější."
"A to je ono! Ona je pro něj šance na vztah, protože je tak naivní, tak hezká a mladá. Já sem pro něj jen čárka na kamarádskym seznamu, kamarádka s výhodama, o který si je jistej, že to nikde nebude vyprávět."
"Podívej se, co se s tebou děje, blondýno. Chováš se stejně jako když ti bylo patnáct. Je ti jedno kdy, kde, s kým... A ještě se jim snažíš namluvit, že to tak chceš, že si tak šťastná. Ale ty chceš vztah. Máš k němu našlápnuto, a stejně děláš tohle. No co budeš dělat, až se to *J dozví a pošle tě to háje?"
"Vrátím se zpátky ke Zdeňkovi.."
"...a s ním si byla šťastná?"
"Ne, ale bez něj taky nejsem. Jsem jen prázdná. I ten kamarádkej sex je bez tý možnosti provalení tak nějak nudnej..."
Zvedla se, oblékla si kabát a pomalu kráčela ke dveřím.
"Kam jdeš? Ještě ně..." zažadonila sem.
"Ale ano," otočila se v rámu dveří, "první krok k tomu, aby si byla vyrovnanější je ten, že si přestaneš povídat se svým špatným já, necháš mě jít. Nebudeš už to mít na koho házet, a ostatně... Sem tvoje já. Když povedeš místo dialogu monolog, přijdeš na to samé.