Na doraz a nikdy níž

17. prosince 2012 v 22:35 |  My life
Je to zhruba něco přes dva měsíce, co moje kamarádka Adélka začala chodit s poměrně pěkným přesdvacet klučinou jménem Harry. Nejprve sme všechny odkývaly tento vztah, namalovaly nad ně pomyslný kříž požehnání a možná i tiše záviděly tohohle kluka sice bez zubu, za to ale se svaly. Jenže nic není tak idilické, jak se na první pohled zdá...
""Sauvemente besame... Ready to do whatever, if you take me away!" rozezněl se v malé kuchyňce mobil do zvuků rychlovarné konvice. "Stíhačka", prolítlo mi hlavou, když sem jí viděla její otrávenej výraz.
"Na intru s Hátuš. To ti mám jako hlásit každej svůj krk? TAKHLE O MEJCH KAMARÁDKÁCH NEMLUV! A kde ty seš? Kde? U kina? Ok, tak počkej u coopu!... Tak čínskou polivku oželim." vrhla na mě provinilý úsměv, když vytípla hovor a snažila se působit v klidu. "Že mu to toleruješ, seš snad svéprávná, ne?" nešlo mi do hlavy, proč zrovna ona je ochotná žít s takovym hnusákem. "Co chtěl vůbec?" "Že sem někde s tou kundou Hátou a že mám okamžitě přijít dolu." Než sem začala vidět rudě, živě se mi vybavila příhoda, kdy mě Áda doprovázela na piercing a dostala scénu, ať ale okamžitě nasedne do nejbližšího autobusu pryč ode mně, nebo můj přítel dostane zajímavou sms. Ano, je to k smíchu. "Hele, víš, že to, že je čurák ti neřikám jenom proto, že tě mám fakt ráda, ale tebe to baví?" "Když on je jinak skvělej... A já ho miluju... vypadlo z ní k podlaze, když si zapínala bundu a opouštěla mě. Vydržela sem se svejma myšlenkama přesně sedm minut, pak sem se rozhodla jednat při nejmenším tak, že mi omylem upadne klíček na jeho milovanou octavu 2.0. Zvedla sem telefon a vytočila její číslo. Ve chvíli, kdy mi to típla se ve mě začalo všechno vařit víc, jak při sto stupních celsia, oblékla sem se a brala schody po dvou. Přes svoje kuřácké plíce a vztek sem ke coopu skoro i doběhla (!). "Co se děje?" otázal se muž, když mě spatřil takhle na pokraji infarktu (normálně nevyjdu bez zadejchání ani schody).
"Je to kretén. Ať si jí třeba připoutá doma na řetěz, ale mě do toho tahat nebude! Debil! Co si myslí, že jí tam za rohem lížu frndu nebo co? Ať si zkusí mi ještě jednou něco říct a já ho pudu udat, že mě napad, ale to už si pude sednout! Ne kecám. Mám o ní strach... Všim sis těch modřin, co teďka má? Kurva, kolikrát už sem tady pro ní byla, ale takhe už dlouho nebudu!" V ten moment ovšem Adý vylezla z auta, Harry nasraně odjel vtříc mizivým dálkám. "Hátuuuš... Promiň... Už sem mu to vysvětlila. Vždyť... Je to fakt blbej pocit, když už mě s sebou ani nikam nezvete, protože víte, co by bylo za scénu. A ty tu budeš dycky, i když on se na mě vysere." Obejmula sem jí s pocitem zadostiučinění a už utlumujícím vztekem. "Prší, nechceš jít do školy?" "Ani ne.. Když už sem ta kunda, tak ať sem aspoň pořádně vlhká!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama