Ten chlapeček z dráhy

5. srpna 2012 v 14:26 |  My life
Pamatuju si naprosto přesně, když jedné zimy přišel. Byl malý. Hubený, bez svalů. Kulhal. Ani se na něj hezky nekoukalo, nebyl to hezký kůň. Ale měl něco v oku. Lásku, kterou sme tam nikdo nečekal, vždyť je to plnokrevník z dráhy. Byl mu nalajnován život koně, který se u nás dlouho neohřeje. Postupně sme si ho vyzkoušel každý, postupně každý z nás dostal nabídku, aby si tohohle valáška odvezl domů. Nevím, kolik z nás kývlo. Já ano. Nenacválala sem ho na pravou ruku. Utíkal mi od stěny. Neměl drezurní budoucnost víš než do DDček a určitě né za víc jak za pětapade. Stejně sem ho chtěla. Pro ty oči. Nezlepšovali sme se. Já věřila. Že sem jediná, kdo si tohohle chlapečka odveze domů.
Přijela sem. Odjezdila Jardu, večer seděla v kuchyni, "Starky?" "Měla sem ho." "Cykáda?" "Já, v hale." "Olísek?" "Byla tu Terezka." Dobrý, takže všichni ready." Nesměle sem pípla "A co Elekt?" Otočily se na mě tři páry očí. "Elekt je ale Pavlíny."
Sem za to ve finále vděčná. Lepšího koně si Pája přát nemohla, jsou pro sebe stvoření. Odnaučil jí bát, a teď už by ho nikdo nepoznal. Je to plňas, který se dřív umisťoval na dráze, a dnes na Z2… A já mu hrdě oškuji.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama