Industrial

12. května 2012 v 20:43 |  My life
"Ty máš zase nějakou novou díru v uchu!" oznámila mi matka v podvečer a otočila se k pálícím se palačinkám. Nasoukala sem do sebe další sousto česnečky, dlooooouze požvýkala opečený chleba a přemýšlela, co jí na to sakra odpovědět. Na beďar to tentokrát asi neuhraju… "Noo. Ale touhle ž končim, slibuju! Chtěla sem jí mrtě dlouho a…" snažím se utlouct matku svojí výřečností a pomalu se modlím, aby z čerstvého industrialu nekoukalo snížení kapesného, služba v kavárně navíc, nebo (ó nedej bóže) zákaz akce příští, a možná i přespříští víkend. Nestihnu si ale ani vymyslet další obhajobu a hlas od sporáku (a střídavě taky nádobí, skladu, prkýnka z rozkrájenou okurkou do šopáku a smetáku; dost špatně se sleduje pozice mojí matky, zvláště kdy zrovna pilně pracuje) mě přerušil proud slov. "Vypadáš jako elf… Dám ti ponožku, aby ses osvobodila a konečně vypadla. Vyžereš mi tady celou kavárnu, a už ti zase narostlo břicho" Šlus. Takhle u nás doma končí diskuze na téma mých oželezněných ušních boltců a kdysi i pupíku. Ach jo. Tak sem jen utrousila něco jako "I ty vtipe.", vyhla se letícímu hadru… Naložila i na talíř další dvě palačinky s ovocem a šlehaným tvarohem a vzala kramle do pokoje. Samozřejmě k zrcadlu-né kvůli roztoucí prdeli, ale kvůli obdivování svého mazlíčka v chrupavce. Ťuťu, a stejně sem za něj ráda!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama